Soví hnízdo

Soví hnízdo je po krátké pauze zpátky. Vítejte u čtení, přátelé. Dnes bude pojato hlavně historicky, pojďme na to.

Včera jsem byla na trolejbusových oslavách v Plzni, decentně jsem se tam upekla, tak dneska chladnu a píšu další hnízdo.

V návaznosti na osud Reinharda Heydricha a pozdějšího vyhlazení Lidic se vám pokusím připomenout další záležitosti týkající se odboje.

16. červen 1942

Karel Čurda doufal, že do tohoto dne nacisté najdou pachatele útoku na R. Heydricha nebo se sami přihlásí. Ovšem nestalo se a tak došel do Petschkova paláce, kde sídlilo gestapo. Sice nemohl prozradit, kde útočníci jsou, protože to sám nevěděl, ale zato zradil další odbojáře – lidi, kteří pomohli i jemu, jako třeba paní Svatošovou nebo Vlastimila (Aťu) Moravce.
V tento den také nacisté na kobyliské střelnici popravili zbylé obyvatele Lidic, jež byli v osudnou noc mimo obec. Byli tehdy na noční směně nebo dodatečně bylo zjištěno, že dětem bylo více než 15 let, což byl věk, od kterého popravovali.

17. červen 1942

Po včerejší Čurdově zradě šlo gestapo na razii do bytu Zelenkových. Tam našli Jana Zelenku-Hajského a jeho ženu Františku. Zelenka-Hajský se zamkl v koupelně, spolkl kapsli s cyankáli. Chtěli rozstřílet dveře koupelny, ale Zelenka zavolal, že jde z koupelny neozbrojen. Ano, sice vyšel, ale pak padl k zemi. Přivolaný doktor už mohl pouze konstatovat smrt. Jed měla i Františka, ale ta ho předala doktorovi, aby ho schoval. Gestapo ji zatklo, vyslýchalo a věznilo, ale Františka utrpěla šok, díky kterému z ní nic nedostali a 24.10.1942 ji popravili spolu s dalšími odbojáři a vlastenci.

V době razie byl ve škole jejich syn Jan Radovan Milíč Zelenka, a jeho spolužák ho varoval, že u nich v bytě proběhla razie. Domů se tedy nevrátil a odjel autobusem linky A na zastávku Husův háj u Slatinského (Záběhlického) lesíka. Tam, stejně jako jeho otec, spolkl kapsli s cyankáli. Ještě ten večer Milíčovo tělo našli dva náhodní kolemjdoucí, poté bylo převezeno do Ústavu soudního lékařství a kriminalistiky…

18. červen 1942

Nad ránem se do boje pustilo 7 parašutistů proti bezmála 8 stovkám nacistů. Jak víme, boj byl náročný, trval několik hodin a žádný z parašutistů nepřežil.

Ale k identifikaci kolem poledne přivezli právě tělo i Jana Milíče Zelenky. A to si gestapo myslelo, že Jan Milíč taky patřil mezi parašutisty… Každopádně k identifikaci přizvalo gestapo konfidenty Čurdu s Gerikem či zatčenou Hanu Krupkovou.

Všichni padlí z krypty, Marie Moravcová i Jan Milíč Zelenka spočinuli v hromadném hrobě ďáblického hřbitova…

 

A také se blíží další smutné výročí – 24.6.1942 nacisté zlikvidovali osadu Ležáky, v jejíž blízkosti se i s vysílačkou ukrýval Jiří Potůček-Tolar. Ale o tom zase příště.

 

Jo a ještě tu mám dvě záležitosti.

První z nich je pozvánka do Milovic, oslava pětatřicátého výročí od odchodu sovětské armády. Sobota 27.6., 10-17:00.

 

Druhou je „super dlouhý“ zvídavý dotazník mého kolegy mikemp ohledně linií do WoT.

 

Přátelé, zatím se mějte krásně, v těch vedrech se neupečte a snad se zas brzy uvidíme.