HistorieVálka v Pacifiku

Pearl Harbor v ohnivém pekle

Pearl Harbor, to jméno vám určitě něco říká. 7.prosinec 1941 byl pro toto území, potažmo Ameriku významný. V článku si dnes povíme, proč.

Tato událost zapříčinila, že Spojené státy vstoupily do druhé světové války. Japonci útok připravili velice precizně, provedli ho rychle a Američany tím zaskočili, ačkoli ti nejvyšší věděli, že protivník hodlá vystrčit pomyslné rohy.

Japonská cesta k válce

Japonsko k válce s USA začalo směřovat už ve třicátých letech. Napřed zabrali část Číny, Mandžusko (1931), o dalších šest let později chtěli “ukrást” další čínské území, ale neprošlo jim to. V r. 1940 Japonci vytvořili s Německem a Itálií alianci Osa. Zabrali Indočínu a až v tu dobu na ně začala Amerika reagovat. Proč? Ve východní Asii totiž Amerika měla ekonomické a politické zájmy. Spojené státy pomáhaly Číně v bojích i finančně, zvedly počty vojáků v Tichomoří… A Japoncům zasekly přístup k důležitým surovinám, mezi něž patřila i ropa. Ta byla samozřejmě pro námořnictvo nepostradatelná. Nu a jelikož Japonci byli na takovéto suroviny chudí, vnímali kroky Američanů jako bezprostřední hrozbu. Začali vymýšlet, jak získají zdroje na jihovýchodě Asie.

Plán útoku

Plán započnutý ještě v roce 1940 měl ovšem trhliny. Tou největší bylo americké námořnictvo, které kotvilo v Pearl Harboru. Jaké bylo japonské řešení ve zkratce? Překvapivý útok, který zastaví Ameriku ještě před začátkem války. A tak začal vznikat plán na útok na tuto tichomořskou základnu. Navrhovatelem této akce byl velitel japonské flotily Isoroku Jamamoto. Do útoku byly zahrnuty kromě momentu překvapení i letadlové a námořní síly ve velkém počtu. Jaro 1941 znamenalo výcvik letců na tuto taktiku. Ovšem pozor. K momentu překvapení pomohl i japonský špion přímo na Oahu. Jako na stříbrném podnose totiž měl celý přístav.

Plán schválili v říjnu 1941, tedy 2 měsíce před samotným útokem. Velitelem celé akce byl jmenován viceadmirál Nagumo, jehož svaz vypadal takto: 6 těžkých letadlových lodí, 24 podpůrných plavidel. Ponorky byly skupinka sama pro sebe, ta měla potopit po útoku odplouvající americké lodě. Amerika věděla, že se něco chystá. Nezakročila.

Pearl Harbor, osudný sedmý prosinec

V neděli 7.12.1941 v 6 ráno odstartovala z letadlových lodí pod vedením Micua Fučidy, zkušeného pilota, první vlna zkázonosných letadel. V 7.15 druhá. Mezitím americký torpédoborec USS Ward zjistil přítomnost cizí ponorky a zhostil se jejího zničení. Ačkoli vyslal na pevninu varování, nedělo se naprosto nic. Totéž platilo i po zjištění letadel na radarech. Až teprve zhruba 10-15 minut před útokem se povedlo probudit admirála Kimmela, varování o ponorce dostal, ale bylo bohužel pozdě. Japonci už byli doslova za humny. V 7:55 totiž dopadaly první pumy a torpéda. Během chvíle už byla hromada lodí v plamenech, Arizona (BB-39) po těžkých zásazích hořela.

Americké letouny si ve své podstatě neškrtly, japonské jich zničily ještě na zemi víc než dost. Na obranu vzlétly jen dvě stíhačky P-40. Druhá japonská vlna dokonala zkázu a Nagumův svaz otočil zpět k Japonsku. A to byla přichystaná ještě třetí vlna letounů. Vedoucí první vlny Micuo Fučida ještě setrval po útoku nad přístavem, udělal snímky a jeho letadlo schytalo i nějaké zásahy.

Průšvihu se nevyhnula ani letiště na ostrově samozřejmě, zato sklady paliva či další infrastruktura byly netknuté. To je tak, když se útočník soustředil jen na lodě a letadla, ale další vybavení ignoroval. Američanům se totiž později po opravách hodila jak letiště, tak zařízení na Havajských ostrovech.

Škody po útoku

Americký účet obsahoval úplnou ztrátu 3 bitevních lodí. Arizona (1177 mužů, potopila se asi 9 minut po explozi blízko skladu munice, nejvyšší počet obětí), USS West Virginia a USS Oklahoma (obě se brzy potopily, u Oklahomy došlo k vyzvednutí, demontážím a likvidaci), West Virginia se ještě vrátila do bojů. Dále zničené bezmála dvě stovky letadel a dalších 160 poškozeno . Letadlové lodě před útokem z přístavu odpluly plnit své úkoly, byla to jejich záchrana.

Trochu k pousmání je útěk Nevady z “místa činu”. I po zásahu jedním torpédem se dostala z dosahu ostatních lodí a proplula úzkým vjezdem. A to se Japonci hodně snažili Nevadu potopit. Kdepak, smůla, opravili ji. Ale to vše byl pouhý začátek. Amerika vstoupila do války, sebrala síly a Japonsku ještě zatopila.

Pamatuje si někdo z loňska o unikajícím palivu, tedy slzách Arizony? Říká se, že Arizona přestane ronit slzy, až zemře i poslední přeživší z její posádky, ale kdo ví, jestli tomu tak skutečně bude.

Dá se říci, že tento japonský útok na Pearl Harbor byl jak nejničivější, tak nejodvážnější v celé námořní historii. Japonci ovšem později dostali za vyučenou a není se čemu divit. Sám Jamamoto kdysi prohlásil, že probudili spícího obra. A to ještě nevěděl, že ho Američani zabijí…


Uvažovali jste někdy, co by znamenalo, kdyby Japonsko vyhrálo válku po boku Německa? Nebo myslíte, že by se Amerika za tento celkem podlý útok nepomstila? Že by nechala, aby jí Japonsko skákalo po hlavě?

Klidně dejte vědět do komentářů, co si o tom myslíte.

Soowa_Rozarka

V první řadě jsem blitz hráčka, dohlížím na dodržování "štábní kultůry" a jsem pro hromadu srandiček. Zajímá mě skoro vše, co má kola nebo pásy a další věcičky a taky hlavně druhoválečná historie, takže s ní jednou za čas otravuju :D

5 2 votes
Article Rating
5 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments