Den hanby po 81 letech

Včera uplynulo už 81 let od chvíle, kdy Japonsko donutilo Spojené státy, aby vstoupily do války, F. D. Roosevelt nazval sedmý prosinec jako Den hanby. Udělalo to pěkně podlým způsobem – japonské letouny zaútočily na přístav brzy ráno, v době klidu.

Před 3 lety už jsem článek na toto téma psala, dnes tedy jen kratší rekapitulace.

Celou akci Japonsko plánovalo už více jak rok, od jara 1940, už patřilo do Osy. Tedy bylo spojenci Německa a Itálie. Tehdy prohlásil prezident Roosevelt, že je Japonci “přistihli se spuštěnými kalhotami”. Jak trefné. Den hanby jak vyšitý… Ve Spojených státech o útoku věděli, ovšem nevěnovali mu pozornost. Dokázali totiž rozluštit japonské depeše.

Ano, sice Amerika musela do války, ale za Pearl Harbor se Japoncům pomstila víc než dostatečně.

Od roku 1937 řádili Japonci v Asii, roztahovali se jak jen mohli. Později ale tvrdě narazili. V den, kdy napadli Pearl Harbor, udělali velkou taktickou chybu. Soustředili se na likvidaci lodí letadel a infrastrukturu přístavu a jeho vybavení nijak vážně nepoškodili. Obrovské sklady paliv tak byly netknuté a Pearl Harbor používali Američané i pro další boje.

Američané sice utrpěli další porážky, ale vítězství u Midwaye v červnu 1942 bylo klíčem a prvním velkým krokem k porážce japonského císařství. Od té doby Japonci couvali zpátky, nikam dopředu se nedostali. Ve zkratce řečeno – Japonci si na porážku a pořádný průšvih zadělali už ve chvíli, kdy Pearl Harbor napadli.

Památník USS Arizona a zajímavosti

Na této fotce je památník mužů padlých při útoku, vztyčili ho přímo nad potopenou USS Arizona. K památníku patří i bitevní loď Missouri, muzeum ponorky USS Bowfin a letecké muzeum Pearl Harbor. Z původních 1512 členů posádky jich přežilo 335. Arizona se stala hrobem bezmála 1200 mužů, což je polovina celkových obětí. Z lodi stále uniká palivo, tomuto jevu se říká “černé slzy” či “slzy Arizony”. Zajímavostí je i to, že památník hned po Američanech nejvíce navštěvují i sami Japonci, kteří zkázu Arizony způsobili. Přesto si při návštěvě památníku vůbec nic nevyčítají a tolerují se.

Co vás ještě může zaujmout, je to, že v roce 1958 částečně zafinancoval stavbu památníku i Elvis Presley, vybral 50 tisíc USD, desetinu rozpočtu na památník. Nebo to, že vrak bitevní lodi je místem odpočinku nejen těch, co padli při útoku, ale i těch, co zemřeli později ve válce. A také v neposlední řadě v ní od roku 1982 nechávají pohřbít i veterány z Arizony, kteří na ní sloužili a přežili válku.

Říká se také to, že z vraku Arizony přestane do zálivu vytékat palivo, až když zemře poslední přeživší námořník. V lednu 2013 jich žilo pouhých 13…

Uvažoval někdo z vás nad tím, že by letěl na Havaj a podíval se tam, nebo už jste tam byli? Mně by se tím splnil sen, ale neskutečně se bojím vody. I přesto bych strach nejspíše překonala, abych vzdala hold obětem dne hanby.


Závěrem mě napadlo pár věcí. Přemýšleli jste někdy nad situací, kdy by Japonsko v Pacifiku a Německo v Evropě zvítězily a co by to nadělalo za paseku? Jen ta myšlenka mi nahání hrůzu, natož ještě aby přešla v realitu. Za mocichtivé státy a jejich zájmy bohužel miliony lidí zaplatily vlastními životy, ale přeživším vděčíme za to, že tu teď můžeme být.

 

Zdroje: novinky.cz, HistorieBlog.cz

Soowa_Rozarka

V první řadě jsem blitz hráčka, dohlížím na dodržování "štábní kultůry" a jsem pro hromadu srandiček. Zajímá mě skoro vše, co má kola nebo pásy a další věcičky a taky hlavně druhoválečná historie, takže s ní jednou za čas otravuju :D

5 4 votes
Article Rating
3 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments