Velikonoce a krátké zamyšlení

Velikonoce jsou tu, hezkou neděli všem. S Rejnokem jsme se večer zamysleli. „Jednu neděli si odpočineme od hry a napíšeme o Velikonocích.“

Tak je to tady. Minimálně mně vrtá hlavou, kde jsou tradice, které lidé ještě před několika lety drželi a… Odkud pochází tento pěkný svátek? Kde Velikonoce vznikly?

Počátky Velikonoc a jejich tradic

najdeme už v době pohanské, kdy lidé slavili návrat jara, plodnosti a hojnosti. Symbolem plodnosti i hojnosti byla vajíčka, jak nečekané, že? Každopádně mnozí historici se domnívají, že křesťanské svátky jako Velikonoce či Vánoce se snad schválně kryjí s původními pohanskými oslavami. Možná se ptáte, proč. Církev chtěla, aby se pohané lépe ztotožnili s církevní tradicí.

Ovšem u Židů tomu bylo trochu jinak. Velikonoce dodnes slaví jako připomínku osvobození z egyptského otroctví.

Určitě jste si sami všimli, že Velikonoce jsou pohyblivý svátek. Je to proto, že připadají na první neděli po jarním úplňku, mezi daty 22.3. a 25.4.

Mezi dochované tradice patří malování vajíček, pomlázka, řehtačky, koledy, polévání vodou (jeden den muži polévají ženy, druhý den naopak) či ne úplně voňavým parfémem /to tedy netuším, co je horší varianta/, k jídlu pak mazance, jidáše, beránky, nádivky anebo pokrmy z vajíček.

K beránku i jidášům se vážou i zajímavosti.

Beránek pochází z velikonoční tradice Židů a je biblickým symbolem Božího stáda, o nějž se stará Pán Bůh jakožto pastýř. Starověk a středověk znamenal pečení berana na ohni, ovšem to si nemohly chudší vrstvy dovolit, proto si ho lidé pekli ze sladkého těsta a přetrvalo to dodnes.

Jidáše pro změnu svým válcovým tvarem dle lidových tradic připomínají provaz, na němž se Jidáš měl oběsit. Někde se ale tvrdí, že je důvod pečení jidášů jednodušší, než se může zdát: hospodyním zbylo těsto, tak z něj prostě jen pletly a smažily malé jidáše. Kdož ví.

Poslední částí, jež patří k Velikonocům, jsou pověry. Snad nejvíce jich bylo na Velký pátek, den, kdy ukřižovali Ježíše Krista. Jednou z nich je tato:

Pokud chtěl závistivý soused uškodit jinému sousedu, vysypal mu před Velkým pátkem před dveře odpadky a střepy.

I tato je zajímavá: Aby rodina držela pohromadě, vařila hospodyně na Velký pátek vejce na tvrdo, které na Velkou neděli rozdělila mezi všechny členy rodiny.

Věděli jste, že…?

Ještě zakličkuji zpět k pomlázkám. Zná někdo z vás to, že na přestupný rok ženy vyšupají muže? Mě samotnou to přivedlo do dětství. Kdysi nám o tom doma říkal táta a já si to jako dítě vyzkoušela. S ostatními děvčaty z domu jsme vzaly menší pomlázky a vyrazily jsme ven. To byla trošku jiná legrace, trošku škodolibá možná.

Tuto tradici někde vidíme ještě i teď v jednadvacátém století a zarazilo mě toto: Na jednom discordu jsme řešili téma „ženy a pomlázky“ a kupodivu jsem poznala lidi, kteří to ani neznají. Tak jsem hledala a našla. To bylo překvapení! Každopádně sama za sebe říkám, že ženská pomlázka opravdu neuškodí. Protože co si budeme, posledních několik let opilí muži spíš ženy seřežou než pomladí (odtud pomlázka) a „pomsta“ jednou za čtyři roky není špatný nápad 😉 Uvidíme za rok, jestli ano nebo ne.

Inu, budoucnost je ve hvězdách, užijte si jak zbytek víkendu, tak zítřejší svátek, žádné modřiny! A všem přeji dobrou chuť k obědu.