Historické okénko 1 – 7.prosinec 1941

V sobotu, v 7:00 místního času, tomu bylo 78 let, kdy Japonci vtáhli do války USA. Tímto hanebným činem se původně pouze evropský konflikt změnil na druhou světovou válku. 

Co vlastně stálo za útokem na Havajské ostrovy? 

Bylo to poměrně “jednoduché” – Japonsko se začalo rozpínat a útočilo mezi jinými zeměmi i na Rusko. To se jim nevyplatilo, takže “útoky na sever” Japonci vzdali a otočili na jih. Dožadovali se jakéhosi uznání “Velké východoasijské sféry společného rozkvětu”, Američané to odmítali.

Ještě v září roku 1940 (kdy už byly přípravy na útok v plném proudu) vstoupilo Japonsko do Paktu Tří (Osa, nebo též Osa Berlín – Řím – Tokio). A už v tento rok zakázal Roosevelt vývoz železného šrotu do “Země vycházejícího slunce”.

V červenci 1941 Japonci obsadili Francouzskou Indočínu, na to konto zareagoval Franklin Delano Roosevelt zmrazením veškerých japonských na amerických účtech, uzavřením přístavů pro japonskou námořní dopravu – a nedivme se – i v kooperaci s Nizozemskem a Británií zablokováním přísunu ropy, což Japonce později pěkně zabolelo. Museli totiž sáhnout do svých zásob 28 000 tun ropy.

Od srpna téhož roku se snažilo Japonsko vyjednat s USA nějaké řešení (japonský velvyslanec K. Nomura a státní tajemník C. Hull, ale celkem marně. Některé zachycené depeše už dávaly později najevo, že se něco chystá… Poslední část nóty, která v podstatě vyhlašovala válku, dorazila v dobu, kdy už byla Amerika ve válečném stavu. Na útok bylo připraveno 353 letadel – všechna ze 6 letadlových lodí viceadmirála Naguma. Co se týče informací o ostrově Oahu, měli je Japonci z první ruky svého špeha.

Plovoucí pomník nad hrobem mnoha padlých námořníků z lodi, potopenou USS Arizona
Útok a jeho bilance

Na americké straně se námořníci probouzeli do klidného rána, ale to už byly japonské letouny první útočné vlny na cestě. Tato vlna odstartovala v 6:00 japonského času – tedy 8. prosince – a skládala se ze 40 torpédových bombardérů Nakadžima B5N2 (kódové označení Kate), 51 střemhlavých Aiči D3A1 (Val), 49 výškových bombardérů Kate a 43 stíhaček Micubiši A6M2 Zero. Této “flotile” velel fregatní kapitán Micuo Fučida. Mezitím, co byla první vlna na cestě, už v 7:15 vyrazila vlna druhá – 80 střemhlavých bombardérů Val, 54 výškových Kate a 36 zer. Tyto byly pod velením korvetního kapitána Šimazakiho. První vlna přiletěla v 7:55 a druhá o 55 minut později – v 8:50.

7.12.1941 měla na Havaji přistát parta několika létajících pevností B-17 (flying fortress). V dobu, kdy už Japonci se smrtící náloží byli nedaleko Pearl Harboru, byl radisty na Oahu ohlášen na velení neznámý počet letadel, z velení se ovšem ozvalo, ať nemají obavy, že jsou to ony B-17. Jak se všichni snadno zmýlili…

Japonci nadělali v řadách zakotvených lodí a jejich osádek opravdu pořádnou paseku. Ale to hlavní jim uteklo – letadlové lodě. Američané měli štěstí i v tom, že jim Japonci až tak moc nepoškodili zásoby paliva, letiště a ani samotný přístav, což se jim později více než hodilo.

V přístavu a na letištích byly ztráty následující:

2403 mužů padlo / 1282 raněných

2 nenávratně zničené bitevní lodě USS Arizona a USS Oklahoma / 6 dalších poškozených

188 letadel zničeno / 155 poškozeno

Další poškození nebo zničení – 3 křižníky, 3 torpédoborce, cvičná cílová loď a minonoska.

Na japonské straně byly ztráty skoro minimální: 29 letadel v troskách, 5 ponorek potopeno, padlo 65 letců a námořníků zraněno či zabito a JEDEN JEDINÝ Japonec zajat.

Sám prezident Roosevelt poté přiznal, že sedmý prosinec toho roku byl “Dnem hanby” a že je Japonci “přistihli se spuštěnými kalhotami”…

 

Z toho všeho nám vyplývá jedno: naprosto netknuté letadlové lodě byly později hodně velkým překvapením pro japonskou námořní sílu jak v Korálovém moři, tak třeba u atolu Midway. A to už mělo Japonsko mnohem více ztrát než USA v Pearl Harboru. Ale o tom zase jindy…


Mám dojem, že kdyby Japonsko nenapadlo USA, tak by válka samotná neměla tolik ztrát a dotýkala by se v podstatě pouze Evropy. S přiznáním tehdejšího prezidenta Franklina Delano Roosevelta souhlasím, bohužel je to tak. Ještě že Amerika dokázala i přes počáteční “ostudu” zabojovat a otočit boje v Pacifiku ve svůj prospěch…

Co si myslíte o japonském útoku vy, naši čtenáři? Jaký máte názor na rozšíření války mimo Evropu? Na odpovědi se těším v komentářích.

Zdroj:
kniha od Miloše Hubáčka Pacifik v plamenech, Wikipedie

Soowa_Rozarka

V první řadě jsem blitz hráčka (ano, přeorientovala jsem se z WoT), dohlížím na dodržování "štábní kultůry" a jsem pro hromadu srandiček. Zajímá mě skoro vše, co má kola nebo pásy a další věcičky :))

5 1 vote
Article Rating
10 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments