Dobré poledne s Připínáčkem přeji.

Vítám vás u pravidelného nedělního čtení.

Dneska chci vám všem připomenout hlavně dvě věci. První je blížící se konec zasloužené odměny, ale o tom jsem psal včera i s obrázky nové kamufláže, kterou dostaneme za odměnu. Takže tady opravdu jen velmi krátké připomenutí. Hlavně určené pro ty, kteří dlouhodobě (celý rok) nehráli, tak aby se nezapomněli přihlásit do hry.

Druhá věc, kterou chci připomenout, je akce Den válečných veteránů. Dne 11. listopadu 1918 v 11 hodin bylo ve vlakovém voze u severofrancouzského města Compiègne podepsáno příměří mezi zeměmi Dohody a Německem, jímž byly na západní frontě ukončeny boje 1. světové války. Hlavními signatáři příměří byli vrchní velitelé spojeneckých sil maršál Ferdinand Foch a německý zástupce Matthias Erzberger. Symbolem tohoto dne je květ vlčího máku. To má svůj původ v básni Na flanderských polích, kterou v roce 1915 napsal kanadský chirurg John McCrae (Níže uvedená báseň je v překladu Petra Dolejše), jenž sloužil na západní frontě, nedaleko belgického města Ypres. Tento květ také pokrýval hroby padlých vojáků. Byl prostě všude.

Na flanderském poli vlčí máky kvetou
v řadách mezi rovy, kam nás cesty vedou.
Skřivani v oblacích neslyšně létají,
skřivani v oblacích marně nám zpívají
a zbraně tam v poli líté palby metou.
Nikdo z nás nepřežil, však nazpět pár dní
svítání jsem spatřil i západ poslední.
Padli jsme daleko od přátel svých milých,
ležíme hluboko na flanderských polích.
Dejte sbohem nastokrát svým vádám zuřícím,
naše ruce dají vzplát pochodním hořícím.
Až budeš s nimi hrdě stát, s vírou v nás, co padli,
pak můžeme klidně spát, aniž by máky zvadly
na poli rudě zářícím.

Přiznám se, že tohle považuji od WG za velmi povedené připomenutí a celá akce působí důstojným dojmem. Za splnění jednoduchých misí, můžeme získat kamufláže. Já si vybral tu s názvem 1918 a musím říct, že je nádherná. Podrobnosti o akci získáte na stránkách WG. Takže pokud jste přehlédli, vřele doporučuji.

Rykoszet

O tom, že život není peříčko, se lze přesvědčit i na webu Rykoszet, odkud jsme často čerpali informace. BIN4R, jeho tvůrce, několik dnů nevydal článek a nakonec přiznal své vyhoření. Píše, že tanky jsou jeho koníček, chtěl psát a pomáhat všem tankistům a dělal to zcela zdarma. Věnoval tomu více a více času, až už mu téměř žádný volný nezbyl. A věřte nebo ne, není jednoduché starat se o informační web. Člověk má svou práci, web je koníček, jenž ale zabírá spoustu času a ten pak chybí jinde. Sám BIN4R přiznává vyhoření a nutnost změny priorit. Ostatně celé jeho vyjádření si můžete přečíst zde.  Držíme mu palce, aby se vše obrátilo k lepšímu. A snad to tak bude a najdou se další, kteří mu pomůžou. Už se objevily další nové články, tak snad se blýská na lepší časy.

Přeji vám všem krásný zbytek neděle a pokud obědváte, tak i dobrou chuť.