Osobně bych takové zakončení příběhu nečekal

Představte si, že hrajete poslední maraton, intenzivně hned od začátku, jste pevně rozhodnutí získat tank nebo alespoň co největší slevu, spočítali jste si, kolik misí musíte ve který čas splnit a kolik XP denně získat. A hned na začátku maratonu se v bitvě setkáte na jednom místě s hráčem, který tak úplně nespolupracuje, nehraje podle vašich plánů, konflikt je na světě a vygraduje až k vytlačování a porušování pravidel. Inu, nervy pracují, a když vám na něčem záleží, tak dokážou vaši hru dost ovlivnit. Nesoudím, snad každý jeden z nás se někdy dostal do situace, kdy by toho druhého hráče nejradši odeslal do jiného vesmíru. Tenhle konkrétní konflikt skončil pro hlavního aktéra jednodenním banem.

Spoluhráč, se kterým se postrkovali, ho nahlásil a herní podpora to vyhodnotila jako porušení pravidel. To je na začátku maratonu jistě nemilá věc, ale co nadělat. Po hříchu následuje trest a náš hráč trest bez protestů přijal. V domnění, že je vše v pořádku, jeho porušení pravidel potrestáno a po jednodenní přestávce se může pokusit tu hloupě vzniklou ztrátu času dohnat.

Jenže…

Jenže vyřešeno nebylo. Ten samý hráč ho za ten samý incident nahlásil znovu. Řekli byste si možná, že herní podpora přece musí o vyřešení toho incidentu vědět. Takové opakované nahlášení toho samého incidentu, tím samým hráčem, proti tomu samému hříšníkovi snad ani nemůže být možné. A pokud možné je, tak musí být automaticky zamítnuté jako už jednou vyřešené, potrestané. Nikoliv, následoval další ban za už jednou potrestaný prohřešek. A další. A další. Po prvním banu jich přišlo ještě dalších šest, některé na jeden den, některé na tři.

Odvolání a domáhání se spravedlnosti je dost problematické a je to záležitost na delší dobu. Kdo někdy jednal s herní podporou, tak ví, že něco vysvětlit je občas nadlidský úkol. Doba projednávání jednotlivých nahlášení se pohybovala od osmi do třiceti hodin – což už samo o sobě je v průběhu maratonu velmi stresující. Přesto alespoň v několika případech se podařilo dosáhnout zrušení banu před jeho vypršením, se standardní kompenzací ve formě prodloužení premium účtu o jeden den – a to jen proto, aby vzápětí přišel ban další. Pořád dokola za ten samý identický prohřešek.

Čas ubíhal, maraton se chýlil k závěru a hráč jej strávil v podstatě jen neustále se opakujícím dohadováním s herní podporou a vysvětlováním, že za tenhle hřích ho už několikrát potrestali a tedy by neměl dostávat ban opakovaně za jednu a tu samou věc pořád dokola. Nedokážu si vůbec představit ty nervy, tu bezmoc proti bezpráví. Vrcholem všeho byla zpráva od hráče, se kterým původní konflikt nastal. Stálo v ní, že bude nahlašovat tak dlouho, dokud od hráče nedostane určitou finanční částku. Ano, klasické vydírání postavené na chybě reportovacího systému. Dokud nezaplatíš, nezahraješ si.

SOS?

V tu chvíli už hráč volal o pomoc, kde se jen dalo – a celá záležitost se ve firemní hierarchii WarGamingu různými cestami dostávala výš a výš až k rukám Antona Pankova. Nevíme, jestli se celá záležitost vyřešila už někde po cestě, nebo byl potřeba až jeho zásah. Máme k dispozici jen jeho vyjádření, v němž vydírání ostře odsuzuje a slibuje vyšetření celé záležitosti a náhradu pro oběť.

To nakonec také proběhlo – hráč, který zneužil chyby nahlašovacího systému a dopustil se vydírání skončil s banem (nevíme jestli permanentním). Hlavnímu hrdinovi těchto událostí se WarGaming omluvil a poskytl mu náhrady v podobě tanku a kamufláže z maratonu a dalších odměn, o které kvůli opakovanému blokování účtu přišel. Ztracené nervy a poznamenaný zážitek ze hry ale nahradit nejde. Uvidíme, jestli z celé záležitosti vyvodí WG nějaké důsledky a zkusí svůj systém nahlašování zdokonalit, aby k podobným věcem už docházet nemohlo.

Velkou část viny na takových incidentech jistě nesou zaměstnanci herní podpory, kromě těch odpovědných, jež problémy opravdu vyřešit dokážou, je tam i záplava lidí, kteří pravděpodobně hru nikdy ani neviděli a vůbec netuší o co jde – a cokoliv jim vysvětlit, seznámit je s podstatou problému, je v podstatě nemožné. Drobnou ukázkou může být reakce podpory na jiný incident, kdy zaměstnanec prostě ignoroval replay připojený ke zprávě… Nebo jej vůbec neuměl přehrát a nevěděl, co soubor s takovou koncovkou znamená. A jaké zkušenosti máte s herní podporou vy? Komentáře jsou vám k dispozici.