Čtvrtý díl seriálu o všemožných nepravostech. Základní cheaty máme probrané a dnes se podíváme na jiné podvádění.

Připomínám, že používání zakázaných modifikací, stejně jako ostatní podvádění zde popisované, je trestné, a pokud by někomu v podobných ošklivostech nebránily osobní morální zásady a smysl pro fair-play, stále je šance, že si jej časem najde WarGaming anticheat systém nebo jiný způsob lovu podvodníků.

Používání bot programů.

Takzvaný bot je něco jako automatická posádka pro váš tank. Často běží jako vedlejší aplikace. Základem je, že po jeho zapnutí, spuštění hry a zvolení jednoho či více tanků, které má jezdit, sám bez vašeho přičinění posílá tanky do bitev a více či méně je ovládá. Cílem je vydělávání kreditů, zkušeností, nebo přeexpení tanků, co hráče nebaví. Nejjednodušší bot programy jen pošlou tank do bitvy. Ten pak stojí na místě, a pokud po něm nějaký soupeř vystřelí, otočí dělo jeho směrem a palbu opětuje. O trošku složitější programy dokážou dojet do předem nadefinovaného místa a tam číhat na příležitost ke střelbě. Pokročilé bot programy se dají v zásadě rozdělit do dvou skupin – nejsložitější v podstatě simulují chování hráče. Dokážou mířit na slabá místa, jezdit po mapě na nejčastěji používané pozice, krýt se za překážkami a úhlovat pancíř vlastního tanku. Druhá kategorie se pak chová jako týmový hráč, který chce podporovat nějakého spojence. Program podle XVM statistik a typu tanku vybere nejsilnějšího a nejvhodnějšího spojence. Toho pak následuje, pokud se hráč někde zastaví, zastaví se i bot, pokud hráč střílí, tak bot střílí na stejné cíle jako on. Před úpravou recruit programu byly jednoduché bot programy vcelku často používané na rekrutačních účtech. Po vcelku hlasitých protestech hráčů a následné úpravě pravidel už bývají k vidění jen pokročilejší verze. Pokud vám tedy ve hře někdo bude nadávat, že hrajete jako bot, pamatujte, že nejdokonalejší bot programy jsou schopné dosáhnout průměrných statistik. Reálný člověk tedy bohužel “umí” hrát i výrazně hůř než bot…

Ilustrační videa (překládat komentář v Ruštině myslím ani není potřeba, obrázky hovoří samy za sebe)

Co možná existuje

Je několik cheatů, o nichž se v komunitě mluví, které jsou teoreticky možné, ale jejich existenci se mi nepodařilo stoprocentně dokázat. Jedním z nich je automatické míření do místa, odkud na hráče někdo vystřelil. Zcela to zapadá do principu fungování některých cheatů, které pracují s jinak skrytými daty. S daty, jež klient bez modifikací sice přijímá, ale nezobrazuje. Nebo je zobrazuje jinak a používá je jiným způsobem než cheat. Mezi takové modifikace patří „padající objekty“ nebo falešné schopnosti velitele, o nichž jsme mluvili v minulém dílu. Klient mimo jiné dostává informaci, který tank po hráči vystřelil a z jakého místa, aby klient mohl zobrazit příslušnou šipku z příslušného směru. Odtud je už jen krůček využít tuto informaci k automatickému namíření děla do místa, odkud výstřel přišel. Snad každému už se ve hře někdy stalo, že na nějaké pozici vystřelil a vzápětí na něj nepřátelský tank střílel zpět, aniž by se hráči rozsvítila „žárovka“, aniž by jej někdo spatřil. Otázkou je, jestli se to stalo díky cheatu nebo soupeř prostě odhadl, na které pozici, ve kterém křoví hráč stojí a střílel naslepo, jen podle odhadu, podle svých znalostí mapy.

Takovým cheatům by šlo předejít omezením informací, které klient dostává na nezbytné minimum, aby cheaty prostě neměly na co reagovat. Pokud cheat nemá žádná data, se kterými by pracoval, prostě nebude fungovat. Technicky by ovšem bylo velmi komplikované například dostávat informaci o zbořeném baráčku nebo shozeném stromu až v okamžiku, kdy je hráč může reálně vidět. Pravděpodobnost chyb je příliš vysoká, a podobná řešení by s sebou pravděpodobně přinesla více škod než užitku.

WG vs. cheateři

Jelikož nahlašování podvodníků u WarGamingu příliš nefunguje, musíme se v boji s podváděním spolehnout na jejich anticheat systém. Je samozřejmě otázkou, nakolik je to systém důvěryhodný. V jednom z nedávných rozhovorů vývojáři připustili mylné detekce cheatů v řádu desetin procent. Lidsky řečeno, přibližně pět hráčů z tisícovky potrestaných dostane ban neprávem. Ve starším rozhovoru ovšem připustili až pětiprocentní chybovost, a to by znamenalo, že neprávem potrestaný je každý dvacátý hráč. Nebo naopak neprávem nepotrestaný, což z rozhovoru není zcela zřejmé. Odvolání se proti banu je přinejmenším sporné, ne-li nemožné. Každý z nás při každé větší aktualizaci kliknutím odsouhlasí Licenční Smlouvu s Koncovým Uživatelem (zkratka LSKU). V ní se píše, že ban můžeme dostat kdykoliv a WarGaming nemusí toto rozhodnutí jakkoliv komentovat nebo zdůvodnit. Přesto několik případů ukázalo, že odvolání se proti trestu smysl má, několik hráčů bylo na základě odvolání a přezkoumání jejich případu omilostněno a očištěno.

Na obhajobu WarGamingu musím říct, že detekce pokročilejších cheatů není vůbec jednoduchá záležitost. Tvůrci podvodných programů budou vždy o krok napřed, to už vyplývá z principu věci. Nejprve vždy bude existovat cheat, a až teprve poté může na něj vzniknout obrana. Pokročilejší balíčky cheatů vůbec nejsou součástí hry, vůbec se neinstalují do jejich složek. Běží jako samostatná aplikace úplně mimo hru a jen si z ní půjčují data, pracují s nimi a upravené je zase do hry vracejí. LSKU WarGamingu dovoluje manipulovat se složkami hry ve vašem počítači – ostatně jinak by nebylo možné hru ani hrát, ani aktualizovat. Podívat se, co máte v počítači mimo tyto složky je právně přinejmenším sporné. Ale o tom si povíme víc v posledním dílu.

Půjčování účtu pro zlepšení statistik

Když už padlo několik zmínek o LSKU – jejího porušování se týká i další způsob podvádění, a to boosting a riggování. Pokud nevíte, oč jde – boosting znamená, že půjčíte svůj účet nějakému opravdu dobrému hráči a on na něm bude hrát podle vašich požadavků, a podle toho, za co zaplatíte. Zlepší vám celkové statistiky, získá kredity nebo bony, vyjezdí odměnové tanky z osobních misí, udělá znaky na dělo. Nejedná se přitom jen o pár případů, boosteři fungují jako celé agentury, firmy se svou vlastní hierarchií, managery, finančním oddělením, reklamou a podobně. Podílí se na něm i některé klany, kde pro změnu za úplatu můžete získat odměnové tanky za klanové kampaně. Přes časté upozorňování nechává WarGaming jejich stránky na pokoji včetně reklamy například na facebooku. Překvapivě některé takové stránky se dokonce honosí spoluprací s WG.

Riggování znamená podvodné plnění misí. Princip je vcelku jednoduchý, buď za použití multiaccount cheatu nebo domluvou s kamarády na odpočet se do té samé bitvy dostane větší počet tanků, které řídí ten samý hráč, případně skupina hráčů. Děje se tak často v ranních hodinách, kdy je na serveru méně hráčů a je tedy větší šance, že matchmaker do té samé bitvy vybere právě tuto skupinku. Dalším způsobem, jak náhodě „pomoci“, je složení dvou nebo více „zrcadlových“ čet. Například ve složení dva těžké tanky a jeden stíhač. Matchmaker má pak tendenci takové čety dát do stejné hry, jen do rozdílných týmů. A to je právě cílem podvodníků. V bitvě pak spolupracují, nechávají se schválně zabít na domluveném místě, střílejí schválně svoje kamarády v nepřátelském týmu tak, aby neprobíjeli při plnění misí na odrážení pancířem a podobně. Nějaké ukázky můžete vidět v mé youtube sérii „kulišáci“. Boostingu a riggování výrazně napomáhá možnost skrýt svůj nick za anonymizér, už se ale našel způsob, jak pomocí textového editoru z replay získat reálný nick hráče bez anonymizace. Například se nám tímto způsobem podařilo z podvádění usvědčit hráče, který byl ve WarGaming dvoraně slávy vyhlášen nejlepším hráčem EU serveru za měsíc srpen podle procenta vítězství a podle nastříleného poškození. Bohužel přes nahlášení na podporu včetně veškerých důkazů hraje tento hráč stále, bez „nucené banovací přestávky“.

Sdílení účtů je sice v LSKU výslovně zakázáno, porušení tohoto zákazu se ale v praxi netrestá. Dokonce i manageři WG pro naši komunitu veřejně tvrdí, že půjčování a sdílení účtů není trestné a nebude postihováno. S jedinou výjimkou – přijdete o možnost navrácení účtu v případě krádeže nebo zneužití. Herní podpora se tím prostě nebude zabývat, pokud jste svůj účet a tedy i přihlašovací údaje s někým sdíleli. RU region k problematice přistupuje přísněji, a to včetně příslušných částí LSKU, které v EU verzi chybí.

V příštím dílu vám přinesu informace z „druhé strany barikády“, tedy od tvůrců a uživatelů zakázaných modifikací.