Unikátní velitelé ze závodů – komerční dovětek
Dříve, než se po přečtení tohoto článku pustíte do autorů, zapřemýšlejte nad článkem samotným. Jak praví známé pořekadlo: Na každém šprochu pravdy je trochu.
Ano, plně chápu, že Wargaming je firma a tedy musí produkovat zisk. Zároveň musím přiznat, že ačkoli mnohdy oprávněně brbláme, je to firma, která stvořila fenomén a po právu si svůj zisk zaslouží. Také je mi jasný význam rčení, že čas jsou peníze, a že platí i v obráceném smyslu ve hře, tedy že peníze jsou (ušetřený) čas. Je mi jasné, že nadšení fanoušků hry Wargamingu účty, náklady a zaměstnance nezaplatí, že to dokážou jen jejich kreditní karty. To všechno chápu. Jen aby bylo pro začátek jasno.
Ale i peníze mají svou hranici. Jsou věci, za které já osobně rád zaplatím, a je mi jasné, že tu hranici, co je v pořádku a co už ne, máme každý nastavenou jinak. Už když jsem začínal hrát, bylo ve hře pár strojů, které něčím vynikaly. Namátkou E25, FCM36pak40 a pár vzácností, ale v naprosté většině jejich výhody vyvažovala nějaká nevýhoda. Takže celkově vzato – premiové stroje byly přinejlepším na stejné úrovni jako jejich protějšky z vývojového stromu, nebo slabší. To mi bylo hodně sympatické, hra, v níž si člověk mohl koupit snadnější expení, více kreditů, ale už ne výhody přímo v bitvě.
To se ovšem změnilo s příchodem Cromwell B, po němž nám WG nabídlo nepřeberné množství premiových vozidel, která méně či více převyšovala svoje protějšky. Žádný tank není nezničitelný, žádný nezaručí vítězství, samozřejmě. Ale stále si myslím, že výhody premiového vozidla mají být jinde, než kupříkladu v tom, že podvozek desítkového tanku se vylepší a postaví se na něm osmičkový premiák. Myslím, že víte, o kterém tanku mluvím.
Každopádně dlouho ve hře zůstávala ještě jiná věc, dělající rozdíly mezi nováčkem a zkušeným hráčem, a to posádky. I tady jde koupit za goldíky 100% posádky a za peníze konvertovat volné zkušenosti a ty pak vložit do jednotlivých členů a nebo použít knihy posádek, také za kredity. Takže ať to vezmeme jakkoli, tak se zase moc nezměnilo… Ale ono se – nečekaně – změnilo.
Kupovat si rovnou už hotové členy posádek (se zkušenostmi na jednu či několik schopností) bylo až doteď výsadou jiných serverů. U nás to šlo jen výše popsaným způsobem a nebo rovnou s některými premiovými tanky. To se teď mění. Inu nic proti, v podstatě i tak jde uplatnit „čas jsou peníze – peníze jsou čas“.
Kdyby však opět nešlo o něco, co mělo zůstat unikátní, co mělo být odměnou za snahu a hodiny strávené při hře. Měla to být odměna ve formě něčeho výjimečného. Mluvím o třech velitelích, kteří šli získat v tankových závodech. A to už není pravda – oni se nám totiž objevili v premiovém obchodě. Máme tu další střípek do mozaiky slibů a jejich porušování, změněných názorů a obcházení řečeného.
Ne tak zlý, jako uvolnění M6A2E1 zvaného „Mutant“ do běžného prodeje. Ačkoliv ten byl původně vyhrazen pouze těm, co přispěli hře v jejích úplných začátcích. Ale princip je stejný a opakuje se stále dokola. Něco výjimečného za peníze ztrácí svou jedinečnost. Je to podle mě škoda. Držet se daného slova a nesnažit se ho obejít je jednou z věcí, která firmě dělá dobré jméno.
Jaký na to máte názor vy? Vítáte, že si věci, které měly zůstat výjimečné, můžou koupit všichni? Nebo spíš to, že by měly zůstat unikátní jako připomínka nějaké herní události pro hráče, kteří se jí účastnili?
Tento článek neodpovídá názoru celé redakce, ale možná se s ním ztotožní i několik z vás, našich čtenářů. Nehodláme zde rozpoutat válečnou vřavu, na to máme přece hru. Ačkoli tedy si občas sami někdy říkáme, že nevíme, kde je vřava větší – jestli ve hře, nebo v reálném životě.
wpDiscuz