Poslední prázdninové dny utekly jako voda stejně jako první zářijové dny. Je tady další neděle a další Připínáček.

Nevím, jestli si pamatujete na to, kdy Heatnews vznikl. Pokud ne, trošku vám napovím. Na úvodní stránce naleznete odkaz na zakládací listinu, kde je uvedeno přesné datum. Přemýšlím, jestli mám napovědět něco více nebo ne. Budu dělat tajemného, nenapovím. Já vím, jsem jako malé dítě, ale dopřejte trochu starému a nerudnému dědkovi.

Všechno se v čase vyvíjí a hodně věcí se mění. A stejně tak se mění a vyvíjí nejen hráči, ale i hra samotná. Co mě ale překvapilo úplně nejvíc a zdůrazním, že opravdu překvapilo, je mnohdy až nesnášenlivost některých lidí vůči ostatním. Někdo se mi nelíbí nebo ho nemám rád, tak se rozhodnu, za domnělou internetovou anonymitou, dotyčného člověka urážet. Budu psát, že je hloupý a já nevím co ještě. A na duši mě bude hřát pocit, jak jsem dobrý, nandal jsem mu to. Jsem vlastně takový hrdina. Internetový hrdina. Já takové věci nemám rád. Jistě platí sto různých lidí – sto různých chutí, každý může mít rád něco jiného, každému se může líbit něco jiného, ale to přece není důvod kohokoli urážet a nadávat mu. Navíc, jste si jistí, že dotyčného znáte? Třeba se může na internetu prezentovat úplně jinak, než jaký je ve skutečném životě. Ruku na srdce, komu z nás někdy neujely nervy, kdo z nás se někdy nechoval hloupě. A zkusme se zamyslet dále, třeba právě pod dojmem určité internetové anonymity, jestli by se stejně choval i v reálném životě. Když to píši, vzpomněl jsem si na hodně staré video, které srovávalo facebook s realitou. Ale lze jej použít nejen na facebook, ale vůbec na celý internet. Je to už deset let staré video, ale  některé věci se nemění.
Ostatně podívejte se na něj sami:

Ano, je to další video, dalších sedm možná zbytečných minut vašeho života, které věnujete raději něčemu jinému, ale třeba se odhodláte a třeba si z videa něco vezmete.

Začala škola, spousta hráčů se do ní po dlouhé době vrátí, tak si užívejte skutečných kamarádů a přátel, važte si toho, že je můžete vidět, že se můžete setkávat, hýbat se, prostě být jinde než doma s někým s kým vám je fajn. Nestojí to za to být hrdinou, internetovým hrdinou, který vlastně ani hrdinou není a vlastně ani nemá ty skutečné kamarády, se kterými by si šel zahrát třeba ten obyčejný fotbal nebo badminton (když se ta doby vyvíjí). Myslete na to, že skutečný kamarád je mnohem více než jen nějaký virtuální.

Myslím, že jsem toho napsal už dost, možná vám to i leze na nervy, tak se omlouvám, že mě popadla nostalgická nálada, ale po dlouhé době jsem se konečně potkal se svým virtuálním kamarádem z Tanků, tak jsem se s vámi chtěl podělit o svou radost, protože v realitě je setkání mnohem příjemnější než jen to virtuální u mé pořád ještě nejčastěji hrané a oblíbené hry u World of Tanks. Děkuji kamaráde.

A jak už se i tady stalo tradicí, úplným závěrem si opět dovolím připomenout letní soutěž, kterou pořádáme společně s RanZarem. Soutěž je v plném proudu, takže nezapomeňte sledovat jak naše stránky, tak Ranzarův kanál na YT.