Máme tu prozatím poslední část stylů, které se podařilo objevit v datech budoucí aktualizace

Canyon

Tento 2D styl je zajímavý možností obměny, jeho součástí jsou dva různé emblémy, které lze libovolně střídat. 

Prozatím není známo, jak půjde získat.

Nehistorický, pro všechny mapy a vozidla jakéhokoli národa a úrovně. Lze použít krokové obtisky. Zařazen do skupiny „Speciální“

Technická cena je 1250 goldů

Styl je inspirovaný nejhlubšími kaňony světa. Popisek říká: Grand Canyon je jedním z nejhlubších a největších kaňonů na světě. Nachází se v americkém státě Arizona. Je vyhlouben řekou. Délka této přírodní památky je asi 450 km. Zavítá sem každoročně více než 5 milionů turistů.

 

 

---

Další tři stylingové sady jsou shodně řazeny mezi nehistorické, pro vozidla všech národů a úrovní a pro všechny typy map. Jejich technická cena je 1 250 goldů za jednu. Dále je pojí údajná inspirace starověkým Římem – tedy alespoň podle popisků.

Triariové byli v římské republikánské legii vojáci bojující ve třetí linii manipulů.

Byli nejstaršími a nejzkušenějšími veterány, jejich záložní linie byla nasazována hlavně v kritických okamžicích boje.

Staré římské přísloví říkalo „došlo až na triarie“, což znamenalo, že se něco velmi pokazilo. 

V bitvě používali formaci falangy, tedy dosti těsné řady, jež zastavila nepřítele a umožnila ostatním přeskupení a návrat do boje.

Byli vyzbrojeni kopími, meči a velkými štíty a chráněni helmou a zbrojí.

K prodloužení životnosti kovových součástí této zbroje údajně používali římští zbrojíři proces, při němž se železo zahřívalo až se na jeho povrchu vytvořila tenká vrstva oxidu. Ten také zabarvil zbroj do modra, šeda nebo fialova.

Možná právě v tomto výrobním procesu se našla inspirace pro tento 2D styl.

 

Hastati – vojáci římské republikánské legie bojující v první linii.

Patřili mezi těžkou pěchotu.

Byli vyzbrojeni dvěma oštěpy a krátkým mečem.

Jejich ochrannou výzbrojí byl velký oválný štít, helma, kovový pancíř na hrudi a vzácněji i další prvky.

Na začátku boje házeli oštěpy a poté pokračovali v boji zblízka.

Upřímně, jen těžko na první pohled rozeznávám tento styl od toho předchozího. V detailech se liší, ale celkově si jsou velmi podobné.

 

 

Velites – vojáci římské republikánské legie bojující často ještě před první linií.

Lehká pěchota, nejmladší, nejpohyblivější a nejméně zkušení z vojáci legie.

Vyzbrojení krátkými meči a relativně lehkými a tenkými oštěpy s přibližně 25cm hrotem na metrovém ratišti.

Na ochranu používali občas přilby, ale často se museli obejít zcela beze zbroje. Pravidelně však používali lehké kulaté štíty.

Na začátku boje házeli na nepřítele své oštěpy a poté ustoupili vzad. Připravili tak prostor pro své obrněnější spolubojovníky. Do boje na blízko se zapojovali s využitím své lehkosti, rychlosti a pohyblivosti. Paradoxně právě to je předurčilo k napadání nepřátelských vozů a válečných zvířat, včetně slonů.