Série japonských tanků pokračuje.

Máme tu další z řady lehkých tanků s označením Type 95 Ha-Go (japonsky: 九五 式 軽 戦 車 ハ 号 kyūgo-shiki kei-sensha Ha-Go/ lehký tank Typ 95 C). Číslo bylo tanku dáno podle japonského císařského roku 2595 Kōki (1935).  Ha-Go do češtiny můžeme přeložit jako třetí model. Některé zdroje mohou uvádět ještě označení Kyu-Go.

Vývoj a první konstrukční práce začaly ve firmě Mitsubishi Heavy Industries v roce 1933. Na základě požadavku na tank, který měl být “co nejrychlejší” a měl nahradit tank Type 92 Jyu-Sokosha. První prototyp byl dokončen následující rok a byl podroben sérii testů. Při testech najel nejméně 700 km a prototyp si vedl na výbornou. Na základě provedených testů byly na tanku provedeny menší změny, jedinou větší úpravou byla jeho váha, která se vyšplhala na konci zkoušek, až na 7,5 tuny a po úpravách klesla na 6,5 tuny. Po redukci hmotnosti byla maximální rychlost vozidla 45 km/h.

Na obrázku (nahoře) si můžete všimnout, že 1. prototyp má boční stěny rovné. Při úpravách vozidla byly tyto stěny nahrazeny zaoblenými a zvětšil se tak vnitřní prostor pro posádku. Tank byl vybaven 37 mm kanónem umístěným ve věži (na vzdálenost 300 metrů byl schopen probít 35 mm pancíř). 6,5 mm kulomet byl umístěn na přední straně podvozku. Dle požadavku armády neměl tank dostatečnou palebnou sílu, a tak byl do věže ve tvaru “zvonu” přidán ještě druhý 6,5 mm kulomet. Později byly 6,5 mm kulomety Type 91 nahrazeny dvěma těžkými kulomety Type 91 ráže 7,7 mm. Od roku 1936, kdy byl tank zařazen do služby, až do roku 1943 bylo vyrobeno 2269-2375 kusů (podle zdroje) a dle WG má 2378 kusů.

Zajímavostí je, že probíhal vývoj středního tanku Type 89 I-Go/Chi-Ro, který dosahoval maximální rychlosti 25 km/h. Byl navržen jako podpora pěchoty, ale díky malé rychlosti nemohl držet krok s transportním vojskem a dělostřeleckými traktory. Proto bylo od Typu 89 upuštěno a byl upřednostněn Type 95 Ha-Go.

 

Bitva u Chalchyn Gol (bitva u řeky Chalchyn/incident Nomonhan). Bitva, která se odehrávala mezi Japonskem a Sovětským svazem. jedná se o první bojové nasazení tohoto Typu 95. Zde byla nasazena 1. tanková skupina pod vedením generála Masaomi Yosuoka o síle 73 tanků a 14 tančíků, posíleným o 3. a 4. tankový pluk. 4. tankový pluk měl 35 tanků Type 95 Ha-Go, 8 Type 89 a 3 tanky Type 92 Jyu-Sokosha. Ty byly poté doplněny o dalších 50 obrněných vozů a tančíků. Na sovětské straně bylo cca 550 tanků sestávajících se většinou řadou BT. Díky dobré průbojnosti 37 mm kanónu Typu 95 neměl problém probít slabé pancéřování nepřátelských tanků, ale na druhou stranu slabé pancéřování tanku byl snadným terčem pro sovětská 45 mm děla. Po porážce v této bitvě a podepsání Paktu Molotov-Ribbentrop (německo-sovětská smlouva o neútočení) byli Japonci nuceni ustoupit a přesměrovali svou pozornost na Pacific a jihovýchodní Asii. Celkově měli Japonci v Pacifiku na začátku operací kolem 2200 tanků z čehož byla většina Type 95.

Type 95 byl nasazen i při invazi v Severní Americe, konkrétně se jednalo o ostrov Kiska, který se nachází poblíž Aljašky. Tato invaze trvala pouze 3 měsíce, od června do srpna roku 1942.

Díky velkému počtu vyrobených tanků se dochovalo mnoho kusů, které jsou k vidění po celém světě. Několik kusů je v Rusku (jeden kus by měl být provozuschopný), Austrálii, Hawai (Honolulu), USA a kdybyste někdo jel do Velké Británie, je k vidění v Muzeu v Bovingtonu. Na základě tohoto tanku bylo postaveno mnoho přestaveb a na některé z nich se podíváme v dalším článku. Pro zajímavost je tu jedna fotografie a nebude tak stará, podle auta v pozadí, kde je přestavěn do podoby buldozeru.