Historické okénko AMX 40

Vývoj a konstrukce

Francouzská kachna, která nikdy nevzlétla. Na pohled to byl velmi zvláštní stroj, nad nímž by se asi každý pousmál, jenže kdyby dostal šanci, mohl překvapit víc, než by kdo čekal. AMX 40 vznikal na konci 30. let jako reakce na slabiny francouzských lehkých tanků typu Renault R35 a Hotchkiss H35. Ty už sice nabízely slušný pancíř, ale byly pomalé, špatně vyzbrojené a hlavně trpěly přetíženou posádkou, kde velitel dělal téměř všechno. Francouzská tanková doktrína tehdy stále počítala s tanky jako podporou pěchoty a ne jako samostatnou údernou silou, což vedlo k důrazu na pancíř místo mobility a koordinace. Jenže zkušenosti ukazovaly, že to na německé tanky nestačí a AMX 40 měl být odpovědí.

Technika

Na papíře šlo o velmi moderní lehký tank. Hmotnost měl kolem 20 tun, čtyřčlenná posádka s jasně rozdělenými rolemi, tedy velitel, střelec, nabíječ a řidič, což výrazně zvyšovalo jeho efektivitu. Čelní pancíř dosahoval až 60 mm, boky kolem 40 mm a díky silně zaobleným tvarům měl tank mít výbornou balistickou odolnost. Střely se často odrážely místo průniku. Hlavní výzbroj tvořil kanón 47 mm SA 35, stejný typ, jaký používala Somua S35, schopný prorazit kolem 40 mm pancíře na vzdálenost 1000 metrů. To znamenalo, že by si poradil s většinou německých tanků své doby. Pohon měl zajišťovat motor o výkonu přibližně 160 koní, který měl tanku dát rychlost až 45 km h a dojezd kolem 200 km. Rozměrově šlo o kompaktní stroj s důrazem na ochranu a přežití. Podvozek byl konstruován s ohledem na terén, ale složitost konstrukce a výrobní náročnost znamenaly, že projekt postupoval pomalu.

Bojové nasazení

A právě tady se láme jeho příběh. Vývoj se rozběhl pozdě, Francie už doháněla ztrátu ve vývoji. Navíc existoval pouze prototyp a když v roce 1940 přišla německá invaze, tak projekt skončil dřív, než mohl ukázat, co umí. Oproti tankům jako Somua S35 nebo Char B1 bis byl AMX 40 krokem správným směrem, ale přišel pozdě. Osud prototypu není úplně jasný, pravděpodobně byl zničen nebo opuštěn během kolapsu Francie. Zajímavé je, že některé jeho prvky, hlavně skloněný pancíř a důraz na ergonomii posádky, se později staly standardem u moderních tanků. V tomhle ohledu nebyl slepou uličkou, ale spíš předčasným krokem správným směrem.

Hra

Z herního pohledu ve World of Tanks je AMX 40 přesný opak toho, co měl být. Ve hře jde o lehký tank na nízkém tieru, který ale nefunguje jako scout. Místo rychlosti nabízí pancíř který na svůj tier překvapivě funguje. Rychlost je slabá, pohyblivost omezená a dělo není ničivé, ale má svou roli. S top kanónem dosahuje alfa damage zhruba 55 poškození na výstřel, takže nejde o tank na velké rány, ale na postupné opotřebování nepřítele. Základ je nehrát ho jako průzkumníka. Tento tank není na rychlé nájezdy ani odhalování mapy.

Je potřeba ho hrát jako malý těžký tank. Držet se týmu, využívat kryt, postupovat pomalu a nutit nepřítele dělat chyby. Nejlépe funguje v úzkých prostorech, kde se projeví jeho pancíř. Klíčem je práce s úhly. Zaoblený pancíř dokáže odrážet střely, ale jen pokud tank není vystaven přímo. Jakmile stojí rovně a bez pohybu tak si protivník najde slabinu. Pohyb a správné natočení rozhodují. Nejčastější chyba hráčů je, že ho hrají jako klasický lehký tank. To vede k rychlému zničení. Jakmile se přijme jeho pomalý styl a využije se pancíř, dokáže překvapit. AMX 40 tak ukazuje zvláštní paradox. Ve skutečnosti jde o moderní projekt, který přišel ale pozdě. Ve hře zvláštní stroj, který si našel vlastní styl a stal se legendou.

Text jsem sestavil z veřejně dostupných informací. Zdroj obrázků: Wikimedia Commons – public domain / volně šiřitelný historický materiál. Autor Globuss