Atentát na Heydricha – 82. výročí
Atentát na Heydricha, 27.5.1942. Další rok je pryč a v pondělí jsme si připomněli, co se ten den roku 1942 stalo. Neuvěřitelné, jak čas letí.
V pondělí 27.5. (před 14 dny) jsme si připomněli 82. výročí atentátu na Reinharda Heydricha. Všimli jste si toho?
Plány a provedení
V době, kdy do Protektorátu Reinhard Heydrich přijel a začal konat, čelila exilová vláda v Londýně tvrdé kritice. Hlavně kvůli tomu, že národ byl v okupované vlasti pasivní. A tak padlo rozhodnutí důrazně reagovat na Heydrichem rozpoutaný teror. Na poradě 3.10.1941 vedené plukovníkem generálního štábu Františkem Moravcem se rozhodlo, že odvetná akce přijde. Cílem měl být buď K. H. Frank nebo R. Heydrich. Tak vznikla operace ANTHROPOID. Proběhl výcvik a společně s výsadky Silver A (npor. Alfréd Bartoš, rtm. Josef Valčík, čet. Jiří Potůček)a Silver B (rtn. Jan Zemek, čet. Vladimír Škacha) byl vysazen i Anthropoid (rotmistři Jozef Gabčík a Jan Kubiš).
Je 7 hodin ráno, středa 27. května 1942. V bytě profesora Ogouna se probouzí parašutisté Jan Kubiš a Josef Gabčík. Byt Ogounových byl poslední dny útočištěm parašutistů, chodil sem za nimi Jan Zelenka – Hajský, československý odbojář. Odtud také Kubiš s Gabčíkem chodili na obhlídky terénu, respektive procházeli město a obhlíželi možná místa na útok.
Sbalili vše, co potřebovali, proběhla i kontrola munice, výstroje a zbraně a vyrazili na tramvaj, ta jela v 7:50. Jejich plán zahrnoval i návštěvu rodiny Moravcových, u nichž si chtěli půjčit kolo. To vyšlo a pak zamířili na “místo činu” – tehdejší křižovatka ulic Zenklova a V Holešovičkách.
V dobu, kdy byli na cestě na místo, Heydrichova rodina teprve šla k snídani. Nikdo z rodiny ani netušil, co se chystá a Reinhard tomu šel naproti, vzal si otevřený vůz.
Útok a situace těsně před ním
Gabčík s Kubišem hlídají svá místa (několik zdrojů uvádí, že s nimi byl i Josef Valčík ze Silver A) a hlídají je pečlivě, protože ví, že do zatáčky musí Heydrichův vůz hodně zpomalit. Poctivě čekají, kdy do Zenklovy vjede protektor, ale v 9:40 už jsou nervózní, jestli nezměnil trasu. Ovšem v 10:35 se dočkali.
Mercedes řízený Johannesem Kleinem vjíždí do zatáčky, zpomaluje… To pro oba znamená jediné – zaútočit. Gabčík přiskočil k mercedesu, ale samopal Sten vypověděl službu. Kubiš nečeká vůbec na nic a z levé strany hází k autu speciální bombu. (Bomba byla sestrojena na základě britského protitankového granátu vz. 73 Mk. s nárazovou roznětkou.) Ta ihned vybuchne, pravou stranu auta roztrhne a páchá i další škody. V tutéž chvíli do Heydrichova těla pronikla i střepina z auta, díky níž později přišel o slezinu. Výbuch byl navíc tak silný, že rozbil i okna projíždějící tramvaje, ta v 10:39 zastavuje a zmatek je na světě.
Atentát na Heydricha sice byl u konce, ale pak se ještě děly věci… Nic touhle akcí neskončilo, ba naopak začalo.
Co bylo dál?
Zasažený Heydrich i Klein běží za oběma útočníky, a ačkoli Klein u kolaborantského řezníka Braunera má Gabčíka skoro v hrsti, ten ho úspěšně trefí do nohy a mizí. Protektora vezou do nemocnice, tam se podrobuje operaci (a to si ještě vymiňuje, aby ho operoval pravý Němec). V dobu, kdy je Heydrich na sále, se o útoku dozví i Hitler, pění vzteky na Prahu a okamžitě tam pošle Himmlera, šéfa SS a gestapa…
Pátrání po Gabčíkovi s Kubišem už gestapo rozjelo, i výslechy svědků, ovšem zatím žádná stopa. Dosti přesný popis obou sice gestapo získá, ale není jim to nic platné, musí pátrat sami i přes to, že vypsali odměnu na milion říšských marek. Jak víme, parašutisty i jejich spolupracovníky zradil člověk z vlastních řad, Karel Čurda.
Gabčík s Kubišem zmizí v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje a až do osudného 18. června se skrývají tam…
Ovšem doteď se neví, kde jsou ostatky parašutistů…
A teď si položme otázku: Měl atentát smysl?
Za mě ano, ačkoli po něm padaly nejvyšší tresty nejen pro spolupracovníky, ale i rodiny atentátníků a přišlo také druhé stanné právo. Nemluvě o “pomstě” za atentát – vypálení obce Lidice. Ale o tom si přečtete brzy. Tak zatím!
