Rejnokův nedělní připínáček
Je neděle, poledne a vy jistě netrpělivě čekáte na Doktorův pravidelný nedělní koutek. Bohužel, ne vždy se věci dějí tak, jak bychom si přáli. Život člověku chystá různá překvapení. Jedním z nich je i tento připínáček.
Bohužel v tuto chvíli musím zveřejnit následující text:
Omlouvám se všem za můj nečekaný odchod z redakce HN, ale potřebuji se posunout jiným směrem. Za těch pár let, co jsem vám spolu s mými kolegy z redakce přinášel informace, velice děkuji a děkuji za věrnost, jež jste webu, respektive webům, projevili. Věřím, že jsem předal žezlo tomu nejpovolanějšímu a jeho týmu. Také děkuji všem, jež stáli u zrodu HN a také při jeho provozu. Od zakládajících členů až po redaktory, kteří se připojili později. Všichni jste odvedli a bude odvádět dobrou práci.
S pozdravem DoktorKevina
Jak jsem psal výše, každý má svou představu, co a jak a život ji mnohdy mění. Možná byste se i vy měli zamyslet, co vlastně chcete, co byste si přáli a co pro to děláte. Blíží se Vánoce, jedny z největších svátků v roce, a možná i čas bilancování. Čas si uvědomit, že to nejdůležitější, co v životě, v reálném životě, máme, je rodina, naši blízcí, kteří jsou nám oporou, když potřebujeme, kteří nám dokáží pomoci a vyslechnou nás. A je na každém z nás, aby se k nim choval stejně. Mnohdy bereme ty nejbližší jako samozřejmou věc, prostě jsou tady s námi, u nás, ale tak samozřejmé to není. Uvědomme si, že tak, jako my potřebujeme je, oni potřebují nás. Je důležité jim dát najevo, že jste tady pro ně, že jste ochotni jim naslouchat a třeba kvůli tomu odložit zapnutí počítače a možná i prohrát virtuální bitvu. Život se žije ve skutečném světě, kde se odehrávají ty nejdůležitější věci. Nezapomínejme na to a chovejme se podle toho.
Zároveň vás všechny chci požádat o určitou shovívavost s námi, s redakcí. Blíží se Vánoce, každý má spoustu starostí, aby mohl připravit ty radostné chvíle. I my chceme pro vás i nadále přinášet informace a zajímavosti ze světa tanků, ale může se stát, že se trošku sníží frekvence vydávání článků. Doufám, že i tak nám zůstanete věrní a budete se k nám rádi vracet tak, jako my budeme pro vás rádi psát.
Doktore, díky za vše. Všichni v redakci věříme, že nám zůstaneš věrný a zase se k nám vrátíš.
PS: Děkuji, že necháte Doktora být a nebudete ho kontaktovat s žádostmi o vysvětlení a jinými otázkami. Respektujte, prosím, jeho rozhodnutí, stejně jako ho respektujeme my.