U nedělního, dnes poněkud netradičního, čtení vás vítá Rejnok1

Dnešní připínáček bude poněkud netradiční. Nebyl jsem tady pár týdnů, protože  do popředí se u mě dostal hokej. Pokud vás zajímá jen dění okolo WoT, můžete s klidným svědomím přestat číst. Pro ty ostatní se pokusím pár slovy popsat, jak jsem to vnímal. Nejprve chci poděkovat Soowě, která se zhostila redakční práce a zcela mě zastoupila. Články vycházely a vše fungovalo. Nedá mi to, abych i tady opět napsal, že uvítáme každého, kdo by se chtěl podílet na tvorbě našich stránek. Ne vždy je čas, chuť a síla tvořit obsah, proto uvítáme pomocníky. Budeme rádi, když se nám ozvete na Discordu.

Ale teď zpátky k připínáčku, tedy k hokeji. Kdo je u nás na discordu, tak ví, že jsem jezdil na zápasy našich a byl jsem se podívat i v Ostravě na Slováky s Američany. Proto jsem neviděl náš první duel se Švýcary, který jsme nakonec prohráli v samostatných nájezdech.

Mistrovství světa se zde konalo po pro fanoušky dlouhých devíti letech. Ale musím říci, že stálo za to. Měl jsem to štěstí, že jsem se dostal i do zákulisí a viděl jsem, jak náročná je příparava podobné akce. Začíná se téměř dva roky předem, kdy se začínají řešit první věci a čím více se blíží termín akce, tím vyjatější atmosféra je všude kolem. Ale nakonec se organizátorům podařilo přiravit téměř bezchybné klání. Fanzony fungovaly, pivo teklo proudem a maskoti se prodávali. Dokonce tak dobře, že museli být na příděl.

Bob a Bobek

Bob a Bobek dokázali vytvořit nejen na stadionech, ale také v přilehlém okolí a ve fanzoně úžasnou atmosféru. Sice nepromluvili ani slovo, ale jejich interakce s diváky byla skvělá. A pokud vás zajímá, proč nemluvili? Protože maskoti nemluví a za druhé všech 8 lidí, kteří se v maskách maskotů střídalo byli cizinci. Profesionální akrobaté, kteří vystupují po celém světě. Proto si mohli dovolit některá svá čísla. Níže se podívejte na video z fanzony u Praha Arény..

Atmosféra:

Asi už jste slyšeli, že atmosféra byla úchvatná. Kdokoli, kdo viděl zápasy v halách živě, musel být nadšen. Bouřlivá kulisa hnala hráče kupředu a ti předváděli výkony, které mnohdy nechápali ani oni sami. Snad jeden citát za všechny: “Myslel jsem, že se při oslavě gólu nikdy nedostanu na kolena.” Strhlo to hráče, strhlo to úplně všechny. Snad jen malá ukázka za všechny:

Kdo to neviděl, neuvěří. Je to staré rčení, ale s ohledem na, co se dělo, pravdivé. Hala se místy otřásala v základech. U vytržení byli téměř všichni. Dokonce se podařilo překonat i rekord v počtu návštěvníků na zápasech. Předchozí rekord jsme také drželi my.

Ale abych jen nechválil. Škodovka, jako sponzor, zapůjčila zhruba 50 vozidel pro potřeby šampionátu. Většina byla elektrická, což samo o sobě nevadí. Pro potřeby pořadatele naprosto dostačující a vyhovující navíc s parkováním v Praze zdarma. Problém byl s ostatními řidiči, kteří zablokovali nabíječky. Pak se muselo nabíjet, jak to jen šlo. Nevím, co ty lidi k tomu blokování míst vede.

Mistři světa

Jak asi všichni víte, mistrovství nemohlo dopadnout lépe. Stali jsme se vítězi a mistry světa. Na závěr vystoupala naše vlajka nejvýše a zazněla ta nejkrásnější píseň – hymna.

 

Pokud vás něco zajímá, ptejte se na Discordu nebo v komentářích. Budu-li vědět, odpovím. Přeji vám všem pohodový zbytek neděle.